Když děti slyší víc, než jen slova: Rozhovor se speciálním pedagogem Mgr. Petrem Walaskim o metodě ElKonin

07.06.2025

Petája se vzdělává! Někteří z našich pedagogů se nedávno zúčastnili školení zaměřeného na metodu ElKonin. O své dojmy a zkušenosti se s námi podělil pedagog a speciální pedagog Mgr. Petr Walaski, který již několik let pracuje s předškolními dětmi.

Petře, co tě na školení metody ElKonin nejvíce zaujalo?

To, jak jednoduchý a přitom hluboký ten princip je. Děti si hrají se slovy, rytmy, hláskami, a ani netuší, že se vlastně učí velmi podstatné věci. Ne písmena, ale to, jak jazyk funguje "uvnitř". Právě tato schopnost se nazývá fonematické uvědomění.

Jak bys laikovi vysvětlil, co to fonematické uvědomění znamená?

Zkuste si vzpomenout na slovo "pes". Jako dospělí slyšíme p-e-s. Ale malé dítě to slyší jako jeden zvukový celek. Teprve se učí, že slovo má začátek, konec a něco uprostřed. Postupně dokáže rozlišit první a poslední hlásku, pak i tu uprostřed, a nakonec slovo rozložit a zase složit zpět. Je to proces, který potřebuje prostor, vedení a trpělivost.

Jak se tyto dovednosti u dětí vyvíjejí?

Už tříleťáci si začínají všímat, že některá slova znějí podobně. Hrají si s rýmy, milují opakování. Mezi čtvrtým a pátým rokem se učí slyšet první a poslední hlásku. V pěti a šesti letech už dokážou slovo "rozkouskovat" a zase složit. A pak si s hláskami začnou i hrát – měnit je, porovnat délku slova, hledat rýmy.

A kde do toho zapadá metoda ElKonin?

Metoda ElKonin je nádherně jednoduchá. Pracujeme s barevnými žetony, které děti kladou do řady podle počtu hlásek. Každé kolečko znamená jeden zvuk. Dítě nevidí písmeno, ale "staví" si slovo zvuk po zvuku. Někdy se slovy, někdy jen s hláskami. Je to předstupeň ke čtení a psaní, ale bez stresu a tlaku na výkon.

Používáte při práci s metodou i nějaké pomůcky?

Ano, metoda ElKonin se opírá i o práci s konkrétními postavičkami, které dětem pomáhají lépe pochopit jazykové jevy. Patří mezi ně např. Mistr Délka, který učí děti vnímat délku samohlásek, Mistr Slabika, jenž je provází při rozkladu slov na slabiky, nebo Bacil Omyl, který učí děti pracovat s chybou a přijímat ji jako součást učení. Dětem ukazuje, že chybovat je v pořádku, protože každá chyba nás něco naučí, také "kazí" slova a děti musí přijít na to, co se změnilo špatně. Jsou tu také Hlásulky – postavičky jednotlivých hlásek, které pomáhají dětem rozlišovat zvuky a spojovat je do slov. Díky těmto loutkám se jazyková pravidla proměňují ve hru, kterou děti vnímají přirozeně a s radostí.

Je to metoda vhodná jen pro předškoláky?

Vůbec ne. Můžeme ji použít preventivně, ale i jako podporu pro děti, které si nejsou jisté ve výslovnosti, nebo třeba čekají na logopedii. Je to citlivý nástroj, který nenutí dělat věci "správně", ale dává prostor jazyku, aby si ho dítě zažilo jinak. Dítě se do ničeho netlačí – jen objevuje, hraje si a všímá si zvuků kolem sebe.

Jak to funguje v praxi u vás v Petáji?

V naší dětské skupině děláme spoustu jazykových her. Metodu ElKonin používáme jako jednu z forem, nejen v rámci skupinových aktivit, ale i při individuální podpoře. A od září startujeme i volnočasový kroužek, který je na těchto principech postavený. Mnoho dětí si skrze tuto metodu doslova "odemkne" nový způsob, jak jazyk vnímat a v něm růst.

Co bys vzkázal rodičům, kteří o těchto věcech slyší poprvé?

Nemusíme se snažit, aby děti znaly všechna písmena ještě před školou. Ale můžeme jim dopřát prostor hrát si se slovy, naslouchat jim, rozebírat je jako stavebnici. A právě tehdy se děje něco podstatného. Každé dítě má jiné tempo, jinou cestu. Naše role je být trpělivý průvodce, který otevře dveře, ale netlačí. A právě v tom mi metoda ElKonin dává velký smysl.

Někdy stačí málo – místo soustředění na výkon nabídnout dítěti prostor k objevování. Jazyk nemusí být hned o písmenkách a čtení, může být nejdřív o naslouchání, hře se zvuky, o radosti z toho, co všechno se dá ve slovech objevit. A právě v tom je kouzlo metody ElKonin. Nevede děti ke spěchu, ale ukazuje jim jazyk jinak – blíž, srozumitelněji, jejich tempem. A možná právě to je ta nejlepší výbava, kterou jim můžeme na začátek jejich cesty dát.


Když si představíme učitele v mateřské škole, většinou se nám vybaví ženy – paní učitelky, které s láskou a trpělivostí provází děti prvními roky vzdělávání. A není divu – v České republice je více než 99 % pedagogů v MŠ žen. Co se ale stane, když se ve školce objeví muž?