Mnoho rodičů má pocit, že řeč a pohyb jsou dvě oddělené věci – logopedie se přece týká jazyka, zatímco motorika pohybu. Jenže tělo, mozek i emoce tvoří jeden celek.
V rozhovoru s Adrianou Kajzarovou, speciální pedagožkou a zakladatelkou Petáji, se dozvíte, proč se dítě nejlépe "rozmlouvá" právě v pohybu, jak tělesná jistota podporuje...
„Od volné hry k učení – centra aktivit v Miniškolce Petája“
Děti jsou od přírody zvídavé. Některé rády kreslí, jiné zpívají, další staví z kostek nebo s chutí listují knížkami. Existuje místo, kde si řekli: proč je všechny tlačit do stejné činnosti, když každé dítě je "dobré" v něčem jiném? V Miniškolce Petája proto vytvořili centra aktivit – koutky, kde si každé dítě najde své místo, zažije úspěch a přitom se inspiruje k vyzkoušení nových věcí. Jak tento systém funguje v praxi, nám přiblížila jedna z pečujících pedagogů Mgr. Adriana Kajzarová.
Adriano, můžeš nám vysvětlit, co si pod pojmem "centra aktivit" máme vlastně představit?
"Centra aktivit jsou tematicky uspořádané koutky v učebně i venku, které děti přirozeně lákají k objevování a hře. Prostředí není klasicky uspořádané jako školní třída, ale nabízí různé prostory, kde se tvoří, staví, zpívá nebo zkoumá. Dítě si samo vybere, kam půjde, co tam bude dělat a jestli bude pracovat samo, s kamarádem nebo s námi. Tím se učí poznávat svět i samo sebe, rozvíjí schopnost rozhodovat se a přebírat odpovědnost za vlastní volby."
Jaká centra u vás děti najdou? A jak se v nich orientují?
"Máme několik hlavních center a každé je jasně označené nápisem, piktogramem a je vizuálně odděleno – třeba výtvarné centrum má obrázek štětce, nůžek a lepidla, hudební zase notu a bubínek. Díky tomu dítě hned ví, co se tam bude dělat. Konkrétně u nás najdete například tato centra : výtvarné centrum, které rozvíjí jemnou motoriku a fantazii, hudební centrum – podporuje sluch, koordinaci i emoce, manipulační centrum učí trpělivosti a soustředění, nebo třeba čtenářské centrum, které buduje vztah k jazyku a literatuře."
Proč jsou centra aktivit dobrá už i pro dvouleté děti?
Protože si myslím, že už i takto malé děti potřebují možnost volby. To jim dodává motivaci a učí je převzít odpovědnost – za to, co dělají a jak. Zároveň se při hrách učí spolu komunikovat, domluvit se s kamarádem, rozvíjejí sociální a emoční dovednosti. Centra jsou jasně vymezená, děti v nich mají klid na soustředění, ale i dost prostoru k tvoření a pohybu. A co je důležité – každé dítě si může pracovat svým tempem."
Každé dítě je jiné – jak to centra aktivit zohledňují?
"V Petáji vycházíme z toho, že každé dítě je v něčem dobré. Někdo má talent na sport, jiný na výtvarnou tvorbu, další na hudbu nebo logické hry. Díky centrům aktivit si každé dítě zažije úspěch právě v té oblasti, kde se cítí silné – může si své oblíbené centrum navštívit i víckrát. Zároveň ale víme, že děti inspirují jeden druhého. Když vidí kamaráda, jak zaujatě staví nebo zpívá, často si to vyzkouší také. Aktivity v centrech připravujeme v různých obtížnostech, takže si dítě vždy najde něco, co zvládne a co mu přinese radost, úspěch. Zároveň má pocit, že jde o volnou hru, ne o řízený úkol, který mu dala paní učitelka, nebo pan učitel. A to je, podle mě, velký rozdíl – dopolední program není o tom, že všichni musí dělat to samé ve stejnou chvíli. Každé dítě se posouvá svým tempem a podle toho, na co má zrovna chuť či náladu.
Máte i nějaký systém, jak děti sledují, kde už byly?
"Ano, máme velkou přehlednou nástěnku uprostřed třídy. Na ní má každé dítě svou fotku. Po návštěvě jednoho z centra si dítě vezme smajlíka a připne ho právě k tomu centru, kde bylo. Vidí tak přehledně, co všechno už vyzkoušelo a co ho ještě čeká. Je to vlastně první krok k plánování – děti se učí mít přehled o svém dni a prožívají radost z toho, co už zvládly. Také rodiče se mohou podívat, co jejich dítě dnes dělalo, čemu se věnovalo a v jaké oblasti se rozvíjelo.
Zmínila jsi, že centra navazují na týdenní téma. Jak to funguje?
"Každý týden máme jedno velké téma. Všechna centra na něj navazují – třeba když máme téma 'Podzim', ve výtvarném centru děti tvoří z listů, ve čtenářském poslouchají pohádku o podzimu a v manipulačním třeba skládají puzzle s přírodou. Díky tomu jim všechno dává smysl a děti téma prožívají z různých úhlů. To je princip integrovaného učení – učí se spojovat věci dohromady a vnímat souvislosti."
Jakou roli v tom hraješ ty jako pedagog?
"Naší rolí není stát u tabule a říkat dětem, co mají dělat. Jsme průvodci – sledujeme, co si dítě vybere, kdy potřebuje podporu, a kdy mu naopak stačí nechat prostor. Díky tomu můžeme každé dítě rozvíjet podle jeho individuálních potřeb – někdo potřebuje více podpory v řeči, jiný v motorice nebo ve spolupráci. A právě centra aktivit nám tohle umožňují a jsme schopni na ně aktuálně reagovat.
Existuje spousta možností a metod, jak s dětmi pracovat. Proč jste se rozhodli právě pro systém center aktivit?
"Je pravda, že možností, jak pojmout předškolní vzdělávání, je mnoho – a každý systém má své silné stránky. My ale víme, že centra aktivit jsou to, co dává smysl nám i dětem. Souzníme s nimi, protože podporují samostatnost, zodpovědnost, spolupráci i radost z učení. Navíc umožňují opravdu respektovat individualitu každého dítěte. Proto jsme si je v Petáji vybrali jako základní kámen naší práce."
Centra aktivit v Miniškolce Petája dávají i těm nejmenším dětem možnost objevovat svět bezpečně, smysluplně a radostně. Učí je rozhodovat se, rozvíjet vlastní zájmy, spolupracovat s ostatními a zároveň posilují motoriku, řeč, myšlení i sebevědomí. Díky propojení s týdenními tématy mají děti pocit, že všechno, co dělají, spolu souvisí. A co je nejdůležitější – každé dítě si najde oblast, ve které zažije úspěch, a přitom má možnost bezpečně zkoušet i nové věci.
Rozhovor s Petájou: Proč jen 10 dětí?
Když se setkáváme s rodiči, často slyšíme podobné otázky:
"Jak se vlastně dětem věnujete?"
"Máte opravdu individuální přístup?"
"Vždyť individuální přístup dnes slibují všude, to už přece není žádná konkurenční výhoda, paní Kajzarová…"
Každé dítě je jiné – jedno mluví brzy, jiné později, jedno je rychlé v pohybu, jiné má cit pro hudbu. V Petáji proto vzniká Plán osobního rozvoje dítěte – dohoda mezi rodiči a pedagogy o tom, co je pro konkrétní dítě v dané chvíli nejdůležitější. Jak takový plán vzniká a čím se liší od běžné péče? Na to jsme se...



