Rozhovor: V Petáji tvoří s rodiči Plán osobního rozvoje dítěte

12.09.2025

Každé dítě je jiné – jedno mluví brzy, jiné později, jedno je rychlé v pohybu, jiné má cit pro hudbu. V Petáji proto vzniká Plán osobního rozvoje dítěte – dohoda mezi rodiči a pedagogy o tom, co je pro konkrétní dítě v dané chvíli nejdůležitější. Jak takový plán vzniká a čím se liší od běžné péče? Na to jsme se zeptali spoluzakladatele Petáji, speciálního pedagoga Mgr. Petra Walaského.

Petře, co je vlastně Plán osobního rozvoje dítěte?

Petr Walaski: "Je to dohoda mezi rodiči a námi pedagogy o tom, co je pro konkrétní dítě právě teď nejdůležitější. Každé dítě je jiné – jedno mluví dříve, jiné později, jedno je šikovné v pohybu, jiné v hudbě nebo kresbě. Proto pro něj vytváříme plán šitý na míru, který respektuje jeho tempo, potřeby i nadání.

Samozřejmě vycházíme z obecných pravidel vývojové psychologie – víme, kdy by dítě mělo začít mluvit, kdy zvládnout sebeobsluhu nebo kdy je vhodné podporovat určité dovednosti. Ale zároveň jsme otevření komunikaci a požadavkům rodičů, kteří mají své konkrétní představy.

Někdy jde o rozvoj v určité oblasti – třeba když se rodina chystá stěhovat do zahraničí a rodiče chtějí, aby dítě mělo rozšířenou podporu v angličtině a základní povědomí o kultuře země, kam se stěhují. Jindy jde o prevenci – například když jsou oba rodiče dyslektici a vědí, že jejich dítě má vyšší riziko stejné obtíže, přejí si cílenou podporu v jazykové oblasti.

A někdy jsou požadavky prozaičtější, ale stejně důležité. Například když se dítěti narodí sourozenec a ono má problém se zvyknout na to, že už není středem veškeré pozornosti a musí se dělit. I tady může cílená podpora pomoci dítěti zvládnout novou situaci bez zbytečného stresu.

Plán osobního rozvoje dítěte tedy není univerzální šablona, ale živý dokument, který propojuje odborné poznatky s konkrétními potřebami a přáními rodiny."

Proč takový plán vůbec potřebují? Nestačí, aby k dětem byl člověk laskavý a citlivý?

Petr Walaski: "Laskavost a citlivý přístup jsou základ – bez toho si práci s dětmi vůbec nedokážeme představit. Někdy rodičům stačí vědomí, že je o děti postaráno a že mají jistotu prostoru pro svou práci. A to je v pořádku.

Když ale dítě tráví v dětské skupině poměrně dost hodin denně, je přirozené využít ten čas i k jeho rozvoji – ať už jde o řeč, motoriku, socializaci nebo podporu talentu.

V Petáji je výhoda v tom, že s dětmi nejsou chůvy, ale speciální pedagogové. To nám umožňuje nejen děti rozvíjet, ale také jemně korigovat jejich vývoj, když je potřeba. Vždy přirozeně, v souladu s rodinou a bez tlaku. Jde nám o to, aby dítě mělo jistotu a kontinuitu – doma i u nás."


Jak takový plán vzniká v praxi?

Petr Walaski: "Než se do dohody s rodiči pustíme, vždycky je tu adaptační období. To je zásadní – nejen proto, aby si dítě zvyklo, ale i proto, abychom ho mohli pozorovat, napojit se na něj a poznat ho blíž. Hodně nám řeknou rodiče na začátku, ale realita bez mámy a rodiny ukáže další důležité věci.

Pak přichází první schůzka s rodiči. Sedneme si, dáme hlavy dohromady a domluvíme se na tom, co je pro dítě optimální – ať už jde o řeč, motoriku, socializaci nebo sebeobsluhu. Podle potřeby plán ladíme. U dvouletého dítěte je jiný než u pětiletého. Každé dítě má svůj vlastní příběh a svůj vlastní plán.

A znovu chci zdůraznit – nejde o tlak na dítě. Je to o souladu. Pokud doma jí dítě rukama, nebudeme ho u nás nutit na lžičku. Pokud doma není prostor pro trénink řeči, podpoříme to u nás. Cílem je, aby dítě cítilo kontinuitu a jistotu."

Toto je ale velmi individuální přístup. Jak to zvládáte v praxi?

Petr Walaski: "Právě proto jsme si stanovili maximum 12 dětí. A i tak se držíme zpátky – nejspíš nepřijmeme víc než 10. Pokud chceme odvádět práci v takové kvalitě, jakou slibujeme, je skupina kolem 10 dětí optimální. Ve větším počtu už takto vysoce individuální přístup není možný."

Jakou roli v tom hrají rodiče?

Petr Walaski: "Klíčovou. My jsme s dítětem přes den, ale rodiče znají jeho zázemí, zvyky a přání. Když spojíme jejich představu s naší odborností, vzniká prostředí, které dítě rozvíjí přirozeně a šťastně."

Pokud se tedy o děti starají pedagogové v tomto "nadstandardu", není cena příliš nízká?

Petr Walaski (s úsměvem): "To už jsme také slyšeli – že to přece musí být na úkor kvality. Pravda ale je, že máme skupinu ve vlastních prostorách, takže naše fixní náklady jsou nižší. A i když bychom mohli mít cenu vyšší, nemáme. Ne všechno je o penězích.

Jsou i jiné benefity, kvůli kterým tu práci děláme s maximálním nasazením, chutí a odborností. Patří sem především naše děti a jejich rodiče. Zní to možná jako klišé, ale máme opravdu velké štěstí, že jsou takoví, jací jsou – že nám dávají důvěru a podporují nás. To je pro nás mnohem důležitější než vyšší školné. (smích)"

Někteří rodiče říkají, že školné v soukromé dětské skupině je jen "platba za hlídání" a proto pak ve 3 letech přejdou na státní, mnohem levnější variantu. Jak to vidíte vy?

Petr Walaski: "Já to vidím tak, že všichni víme, že dobrý základ je podmínkou úspěchu ve všem. A u dítěte je tím základem právě školka, ne až škola. Naopak – pokud se toto období zanedbá, nebo se vybere zařízení, kde jde hlavně o hlídání, může se stát, že už samotný start v první třídě bude pro dítě nekomfortní nebo plný neúspěchu. A to si pak dítě často nese dál.

Právě proto vnímám školkovné jako investici do dítěte, ne jen jako platbu za hlídání. Pokud se podaří vybrat kvalitní školku nebo skupinu, je to investice, která se vrátí v jistotě, radosti a připravenosti dítěte. A jestli je Petája takovou skupinou? My pro to děláme maximum… ale možná se raději zeptejte našich dětí a hlavně rodičů. (smích)"

Jaký je pro vás ten nejdůležitější výsledek práce s Plánem osobního rozvoje dítěte?

Petr Walaski: "Naším cílem není jen mít plán na papíře, ale společnou cestu, která dává smysl dětem, rodičům i nám. Dítě by mělo plakat jen proto, že k nám dnes nemůže, nikdy proto, že musí. A když od nás odchází do školy, chceme mít s rodiči jistotu, že jsme pro něj společně udělali maximum – aby mělo pevný základ pro školní úspěch i pro život."

👉 Zaujala vás naše cesta? Přijďte se podívat, jak u nás pracujeme. Schůzka nic nestojí – jen vám dá možnost zjistit, jestli je Petája to pravé místo právě pro vaše dítě.


Každé dítě je jiné – jedno mluví brzy, jiné později, jedno je rychlé v pohybu, jiné má cit pro hudbu. V Petáji proto vzniká Plán osobního rozvoje dítěte – dohoda mezi rodiči a pedagogy o tom, co je pro konkrétní dítě v dané chvíli nejdůležitější. Jak takový plán vzniká a čím se liší od běžné péče? Na to jsme se...

Mluvení je pro většinu dětí přirozené jako hra – ale ne vždy se jazyk rozvíjí tak, jak má. Někdy přichází opožděně, jindy je výslovnost nejasná nebo se dítěti nedaří vnímat zvuky a rytmus řeči. A právě tady může pomoci Elkoninova metoda – speciální program, který děti učí slyšet, rozkládat a skládat hlásky, rozumět slovům a hrát si s jazykem.