Členové týmu

Mgr. Petr Walaski

e-mail: p.walaski@petaja.cz

• předseda spolku
• pedagog ZŠ, speciální pedagog
• lektor prevence sociálně-patologických jevů
• sociální pedagog

Srdcem jsem učitel. Už přes dvacet let se věnuji dětem – ať už ve třídě, při individuální práci, nebo na tréninku bojových umění. Věřím, že každé dítě si zaslouží být vnímáno jako jedinečná bytost se svým tempem, příběhem i potenciálem. Nejvíce mě naplňuje práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami – dětmi, které často nezapadají do šablon tradičního školství, ale právě díky tomu dokážou nabídnout světu něco výjimečného.

Vím, že učení není jen o učivu. Je to cesta – někdy klikatá, jindy plná nečekaných objevů. Děti učím nejen psát a počítat, ale také naslouchat, soustředit se, zvládat emoce a rozvíjet vnitřní sílu. Právě v tom mi pomáhá i výuka bojových umění – nejen jako fyzická aktivita, ale jako životní filozofie. Skrze pohyb děti objevují sebevědomí, hranice, disciplínu i klid. Učí se stát pevně, nejen na nohou, ale i ve vlastním životě.

Rodiče často hledají školu, kde se jejich dítě nebude bát projevit, kde nebude jen výkonem v tabulce. Já jim nabízím víc než výuku – nabízím prostředí, kde respekt, důvěra a bezpečí nejsou fráze, ale každodenní realita. Ať už jste rodič, který věří v energii, intuici a laskavost, nebo rodič, který hledá alternativu ke stresujícímu systému a chce, aby jeho dítě rozvíjelo opravdové kompetence pro život – věřím, že se u mě oba přístupy potkají.

Protože dobrý učitel nehodnotí, ale vnímá. A dobré vzdělání nezačíná v osnovách, ale v srdci.

Mgr. Adriana Kajzarová

e-mail: a.kajzarova@petaja.cz

• místopředseda spolku
• pedagog ZŠ
• speciální pedagog
• pedagog pro digitální kompetence u dětí

Učím, protože věřím v děti. Ne ve známky, osnovy ani testy, ale v děti jako osobnosti, které v sobě nesou mnohem víc, než je na první pohled vidět. Jsem učitelka a speciální pedagožka a za ta léta, co pracuji s dětmi v mateřských školách, na prvním stupni i ve speciálních školách, jsem pochopila jednu důležitou věc – každé dítě má svůj čas, svůj rytmus a svůj způsob, jak se učí a roste.

Mou snahou je být u toho růstu partnerem. Vytvářet prostředí, kde se dítě cítí přijímané, kde může zkoumat, chybovat, ptát se i snít. Ať už hledám nové výukové metody, vedu děti k lásce ke čtení, nebo jim pomáhám orientovat se v digitálním světě, vždy mi jde o to samé: aby si z toho odnesly něco opravdového do života.

Učení pro mě není jen přenos informací – je to vztah, cesta, někdy i zrcadlo. Učím se i já. Každý den. Od dětí, od kolegů, z nových zkušeností. Sdílení nápadů, hledání, co funguje – to mě naplňuje. A přiznám se, mám radost, když vidím, že má práce dává smysl nejen mně, ale hlavně dětem a jejich rodinám.

A pak je tu ještě jedna moje role – jsem máma. A díky tomu vnímám dětský svět i očima rodiče. Znám tu křehkou rovnováhu mezi důvěrou, obavami a přáním dát svému dítěti to nejlepší. Právě proto se snažím tvořit výuku, která neuzavírá děti do škatulek, ale otevírá jim prostor být samy sebou.

Věřím, že když děti cítí přijetí, když se učí s radostí a smyslem, pak z nich rostou sebevědomí lidé. A právě o to mi jde.

Mgr. Gabriela Walaská

e-mail: g.walaska@petaja.cz

• pedagog ZŠ
• lektorka environmentální výchovy
• průvodkyně učení venku a badatelství

Věřím, že největší věci se děti často učí mimo lavice. Venku, v pohybu, v příbězích, v otázkách, které nepřicházejí z učebnic. Jsem pedagožka, která vidí učení jako živý, hravý a někdy i trochu bláznivý proces – a právě v tom je jeho kouzlo. Už řadu let pracuji s dětmi nejen ve škole, ale také na táborech, při volnočasových aktivitách a v kroužcích, které navrhuji tak, aby děti přirozeně rostly, poznávaly svět kolem sebe a hlavně – aby je to bavilo.

Jedním z mých srdcových témat je environmentální výchova. Příroda není pro děti jen kulisa – je to učebnice, hřiště, zklidnění i inspirace. V projektu Učíme se venku hledám cesty, jak dětem dopřát kontakt se živým světem – protože právě ten jim pomáhá rozvíjet zvídavost, kreativitu a hluboký vztah ke všemu, co je kolem nás.

V práci s dětmi je pro mě zásadní důvěra. Pracuji s respektem k jejich potřebám, tempu i emocím. Věřím, že když dítě cítí, že je přijímané, dokáže se rozvíjet způsobem, který je opravdový a trvalý. Každé dítě má něco jedinečného, co může nabídnout – a mým úkolem je vytvořit prostředí, kde se to může ukázat.

Učit pro mě znamená být průvodcem. Někdy stačí ukázat směr, jindy prostě jen být nablízku. A vždycky zůstat vnímavá k tomu, co právě potřebují. Protože nejvíc se děti učí tam, kde se cítí dobře – a kde s nimi někdo věří, že mají co říct světu.